Temazcal, neboli potní chýše, je slovo pocházející z aztéckého jazyka nahuatl, označuje obřad, který bychom v češtině popsali slovy potní lázeň.  Jedná se o určitý druh meditace. Lidé sedí uvnitř menší stavby připomínající iglú, kde se pomocí horkých kamenů a vody vytváří pára a lidé zpívají písně. Cílem obřadu je, aby se člověk na chvíli odpoutal od všedního života a podíval se na svůj život a své myšlenky trochu s odstupem. Obřad je metaforou znovuzrození. Tedy nejen, že se trochu zahřejeme a očistíme naše těla, ale také naši duši. 

Temazcal má pro mě osobně velký význam a vždy když do něj vstupuji, s něčím přicházím. Ať už je to otázka nebo prosba vždy dostanu odpověď, možná ne tu, co chci, ale určitě tu, co potřebuji. A možná i vy máte svou otázku nebo prosbu, důvod, proč vás to do temazcalu táhne. 

K potní chýši přistupujeme s úctou a pokorou, ale je otevřena všem dobrým lidem a jejich záměrům.

Samotná stavba je již počínající obřad. A tak k tomu přistupujeme - s úctou a pokorou. Pokud tě zajímá sauna jako teplo, nejsi na správném místě. Pokud tě zajímá kruh, obřad, s prožitkem, tak vítej! 

Zimní cyklus začínáme přípravou potní chýše, její stavbou a přípravou ohniště a prostoru.  Konstrukce se přikryje dekami, postaví se hranice s kameny. 

Do potní chýše vstupujeme po západu Slunce. Obřad má tradičně 4 kola, z nichž každé trvá přibližně půl hodiny; po každém kole je pauza na doplnění kamenů a čerstvého vzduchu. V průběhu kola se může zpívat, hrát, být tiše... Záleží na vedení a na probíhajících procesech.

Pokud se člověk cítí příliš vyčerpán nebo je na něj lázeň příliš horká, může chýši opustit při jakékoliv pauze mezi jednotlivými koly, avšak už není návratu.

Bude zde oltář, tedy každý, kdo chce donést něco na oltář, může to být váš oblíbený nápoj, jídlo sladkost, talisman, cokoliv budete chtít. 

Po potní chýši, nejlépe druhý den ráno, probíhá společné sdílení z celého dne.